Gemmoterapie – medicína 3. tisíciletí

 

Nastoupili jsme do třetího tisíciletí, kdy by se lidstvo mělo dát lepší cestou, cestou lepších lidských vztahů a cestou lepšího způsobu života.

Věda a technika svými přínosy na jedné straně zajišťují nebývalý nárůst životní úrovně naší civilizace, ale na druhé straně devastované životní prostředí, hektické tempo, stresy a jiné dopady konzumního způsobu života, vyvolávají stále závažnější individuální problémy. Přibývá alergií, zhoubných onemocnění, jako mozkové mrtvice, infarkty, nádorové a další choroby, které ohrožují šťastný život a zkracují průměrný věk populace.

Protože často ani klasická vyspělá medicína není schopna bez vedlejších následků řadu takových postižení řešit, vidíme dnes u stále větší části populace návrat k přírodním metodám a prostředkům prevence a léčby.

O co se jedná? Je to ozdravné působení na organismus, kdy se plného uzdravení dosahuje minimálním zasahováním do jeho přirozených funkcí. Bylinky v tomto směru mají velký význam v působení na lidský organismus již od počátku dějin lidstva a v nynější době nastává jejich renesance. Výhodou je, že je můžeme aplikovat za každého stavu, i když nevíme, o jakou nemoc jde. Obsahují též potřebné látky pro tělo, jako jsou vitamíny, stopové prvky, hormony a enzymy, ale nesmíme zapomínat, že bylinná léčba trvá déle, než zapůsobí.

Byliny byly odedávna zpracovávány různým způsobem, ať již v podobě čajové, zapracované do mastí, olejů, využívaly se též v podobě koupelí, kdy se látky do organismu dostávají celým povrchem těla – pokožkou.

Nejrozšířenější a nejúčinnější je zpracování bylin v lihové podobě. Zpracovávají se podle účinnosti listy, kořeny, květy, semena, ale také celá těla rostlin.

V druhé polovině 20. století byla objevena jako metoda gemmoterapie – výtažky z pupenů rostlin, hlavně stromů a keřů. Tato metoda byla objevena sice až v polovině 20. století, ale pupeny již byly využívány dříve.

Můžeme si uvědomit skutečnost, že divoká zvěř okusuje pupeny a mladé výhonky, jakoby tušila, že právě v nich je uložena životní síla a látky potřebné pro organismus v předjaří. Tohoto si všimly již minulé generace, kdy např. v ruském léčitelství se podávaly pupeny břízy v případě revmatismu a při chorobách ledvin. Také Mathioli uvádí ve svém herbáři mazání z topolových pupenů.

V třicátých letech minulého století ruský učenec B. P. Tokin objevil ve vyšších kvetoucích rostlinách látky působící antibioticky a antimykoticky a nazval je fytoncidy. Příroda je určila k ochraně rostlin před nejrůznějšími škůdci. Vědci si však uvědomili, že by se tyto látky daly s úspěchem využít k léčbě člověka. Později si akademik profesor V. P. Filatov povšimnul, že pokud ponecháme utrženou část rostliny několik dní ve tmě a chladu, umírající část rostliny zmobilizuje své síly a vznikají v ní mimořádně účinné látky fytoncidní povahy, které bychom jinak v téže rostlině marně hledali. Tak vznikl postup výroby proslulých Filatových biogenních stimulátorů. Tímto byl nastartován nový směr hledání nejúčinnějších obsahových látek a komplexů, které se v rostlině vyskytují jenom krátce, přesně v určený čas, případně v přísně omezeném množství a jen ve vyvolených částech rostliny.

Práce vědce Filatova zaujaly belgického lékaře Dr. Paula Henryho, který v experimentech pokračoval a také zjistil, že ještě mnohem účinnější látky vznikají v pupenech a zárodečných listech stromů a rostlin. Při experimentování zjistil, že nejúčinnější jsou tyto prostředky v ředění D1, kdy spojil alopatické působení obsažených látek s informačním působením dynamizace. Metoda gemmoterapie se začala rozmáhat a brzy se stala jednou z mocných zbraní přírodoléčebného arzenálu. Nejvíce se začala rozvíjet ve Francii.

V České republice zavedl gemmoterapii bylinkář Rudolf Franěc a z jeho pracovních výsledků začali vycházet bylinkáři Janča a Zentrich, kteří o ní napsali několik stran v 5. díle Herbáře. V roce 1998 začala vyrábět gemmoterapeutika Mgr. Jarmila Podhorná a začalo přibývat případů, kdy se gemmoterapeutika ukázala vhodná na určitý druh zdravotního problému. Tak si gemmoterapie začala razit cestu i u nás.

  

Základní princip a filozofie metody

Gemmoterapie je speciální metoda bylinné léčby, která využívá přípravky na bázi semen, pupenů a mladých výhonků rostlin, tj. zárodečných tkání – zejména stromů a keřů. Tyto zárodečné a mladé rostlinné tkáně jsou sklizeny na jaře, kdy obsahují nejvyšší množství biologicky aktivních látek nezbytných pro růst rostliny, ale které mají rovněž významné biologické účinky na lidské zdraví. Aktivní látky jsou ze zárodečných tkání extrahovány do směsi etanolu a glycerinu a jsou využívány při různých zdravotních potížích.

Mechanismus účinku je úzce spojen s obsahovými látkami zárodečných tkání, které obsahují klíčové účinné látky v poměrně vysokých koncentracích. Tím se liší od běžných bylinných tinktur s odlišnými obsahovými látkami a absencí řady látek typických pro pupeny: růstových faktorů, nukleových kyselin ve vysokých koncentracích, fytohormonů (auxinů a giberelinů), vitamínů, minerálů a stopových prvků, anthokyanů a jiných.

Gemmoterapeutika z tohoto důvodu působí na organismus na různých fyziologických úrovních, zpravidla účinněji než běžné bylinné tinktury. Zvyšují obranyschopnost organismu, zlepšují funkci centrální nervové soustavy, stimulují vylučovací orgány, působí očistným způsobem a usnadňují detoxikaci organismu. Podle jedné z lékařek, které pracují s gemmoterapií, předpokládá přítomnost kmenových buněk v preparátech.

Tyto preparáty po delším užívání organismus omlazují a též se předpokládá, že mohou do budoucna přispět k léčení chorob dosud neléčitelných.

Je potěšitelné, že gemmoterapie se začíná osvědčovat v řadě případů, kde jak oficiální medicína, tak klasicky pojatá fytoterapie moc úspěchů nemá. Máme tu konkrétně na mysli doléčování po prodělané borelióze, EB viróze a mononukleóze, kdy se ukázal účinný prostředek z pupenů topolu, na doplnění červených krvinek a krevních destiček pak tamaryšek.

Gemmoterapie tedy představuje skutečnou fytoembryoterapii rostlinných tkání působících při regeneraci, stimulaci a buněčné drenáži.

Důležitá je u této metody drenáž. Je to schopnost vypudit z těla škodliviny, které se nám během života v něm hromadí. Drenážní prostředky podporují vylučování toxických látek z těla a pomáhají čistit organismus.

 

Přehled nejběžnějších a nejúčinnějších gemmoterapeutik

  • Jedle (Abies) – používá se jako prostředek na všechny kostní nemoci u mladých lidí, ale též u angín a bronchitidy.
  • Javor babyka (Acer campestre) – podpora některých typů ochrnutí a různých obrn.
  • Jírovec (Aesculus) – zrychluje cirkulaci krve v plicích.
  • Olše (Alnus) – zánětlivé procesy. Zejména je vhodná tam, kde je vysoká sedimentace a večerní subfebrilní čili mírně zvýšené teploty. Zánět kostí, je vhodná při osteoporóze, při revmatismu a též srdeční ischemii.
  • Bříza (Betula) – drenážní prostředek. Specificky příznivě ovlivňuje jaterní činnost a renální insuficienci s výskytem bílkoviny v moči.
  • Vřes (Calluna) – zpomaluje průběh nádorových onemocnění tím, že brání rozvoji metastáz. Umí nastartovat a osvěžit slábnoucí ledviny.
  • Habr (Carpinus) – působí na úrovní nosohltanové dutiny a průdušnice, zajišťuje vyhojení poraněných a zanícených sliznic. Stimuluje činnost jater a tlumí zvýšenou krvácivost vyvolanou nedostatkem krevních destiček.
  • Kaštan pravý (Castanea) – důsledně odstraňuje autointoxikaci organismu. Zlepšuje žilní cirkulaci. Osvěžuje lymfatický systém a sráží lymfatické otoky.
  • Svída krvavá (Cornus sanguinea) – podává se tam, kde hrozí nekróza tkáně. Osvědčuje se při zvýšené činnosti štítné žlázy. Účinek nastupuje rychle, ale je většinou přechodný, takže představuje spíše první pomoc.
  • Líska (Coryllus) – výborné antisklerotikum. Doléčuje virovou žloutenku. Je výborným prostředkem při plicní nedostatečnost při rozedmě, bronchiektáziích apod. Harmonizuje neurovegetativní systém.
  • Hloh (Crataegus) – srdeční arytmie, podporuje srdeční činnost.
  • Buk (Fagus) – ledvinové kaménky a ledvinovou nedostatečnost. Může se použít jako výjimečný drenážní prostředek, pokud chceme navodit útočnou léčbu.
  • Fíkovník (Ficus) – infekce a nekrózy. Hojivě působí na sliznice v trávicím ústrojí, zejména při neurovegetativních rozladách, při žaludečních vředech apod. 
  • Jasan (Fraxinus) – dna a jiné projevy nadměrného množství kyseliny močové v krvi.
  • Ořešák vlašský (Juglans) – výrazný imunostimulátor. Tlumí rozvoj kolagenos a jiných nemocí vaziva.
  • Jalovec (Juniperus) – výrazně zlepšuje činnost jaterní buňky. Příznivě ovlivňuje jaterní cirrhosu, artritida, ledviny, plíce i cukrovku II. typu.
  • Borovice (Pinus) – regeneruje tvrdé tkáně, kosti a chrupavky. Výborné geriatrikum a antirevmatikum.
  • Topol (Populus) – svalové spasmy, poruchy výživy pokožky, různé atrofie, zvýšená krvácivost při trombopatiích, výborný na regeneraci po borelióze a EB viróze.
  • Dub (Quercus) – drenážní prostředek. V kombinaci s výtažkem z březových jehnědů zlepšuje mužskou sexuální apetenci a brání paradentóze.
  • Černý rybíz (Ribes nigrum) – antialergikum. Stimuluje činnost nadledvinek. Snižuje hypertrofii prostaty. Ve směsi s maliníkem reguluje hormonální činnost vaječníků a dělohy. Používá se při sterilitě, na vaječníkové cysty a klimakterické potíže. Ve směsi s kalinou a rozmarýnem je na alergie všeho druhu. Ve směsi s borovicí a vinnou révou se používá na záněty kloubů, křečové žíly a angíny.
  • Růže šípková (Rosa canina) – působí na recidivující záněty v době růstu u dítek a mladistvých. Ve směsi s jedlí a břízou zbavuje angíny, bronchitidy a regeneruje slinivku břišní. Zároveň detoxikuje tělo.
  • Rozmarýna (Rosmarinus) – regenerace srdce a ledvin. Lze ji podávat všude tam, kde hrozí jakákoli dekompenzace, např. jaterní. Detoxikans. Brání rozvoji osteoporózy. Mírné antidepresivum. Působí proti úpadku psychických a sexuálních sil. Zlepšuje vylučování kyseliny močové.
  • Maliník (Rubus) – používá se výhradně maliník lesní. Upravuje hormonální sekreci a jeho účinek se poněkud podobá účinku steroidů. Upravuje endokrinní rovnováhu. Ve směsi s ostružiníkem působí jako účinné antisklerotikum. Léčí artrózu a osteoporózu.
  • Žito (Secale) – podporuje regeneraci jaterního parenchymu. Vhodné při některých formách psoriázy.
  • Sekvoj (Sequioa) – indikována při atrofických a psychických poruchách ve stáří.
  • Oskeruše (Sorbus domestica) – regulátor žilní cirkulace, léčí záněty hlubokých i povrchových žil a jejich následky.
  • Tamaryšek (Tamarix) – stimuluje tvorbu červených krvinek a krevních destiček.
  • Brusinka (Vaccinium) – střevní potíže, desinficiens močových cest. 
  • Kalina tušalaj (Viburnum lantana) – anialergikum.
  • Jmelí (Viscum) – prostředek na rozedmu, sklerózu a potíže při hypertrofii srdečního svalu.
  • Vinná réva (Vitis) – protizánětlivý přípravek, zvyšuje patologicky sníženou tvorbu bílých krvinek, zejména lymfocytů.
  • Kukuřice (Zea) – má výrazný protikřečový cévní účinek. Podporuje rekonvalescenci po infarktu myokardu a zlepšuje prokrvení končetin, čímž brání vzniku gangrény.

 

Komplexní působení na jednotlivé zdravotní problémy, orgány a ústrojí

Komplexy gemmoterapie jsou tvořeny harmonickou kombinací různých druhů pupenů popřípadě těl rostlin, založenou na principech fytosociologie, biochemie a klinických údajů.

Jsou složeny vždy tak, aby celistvě řešily problém v jeho podstatě. Čili aby zajišťovaly očistu, řešení problému („léčbu“) a regeneraci. U jednotlivých komplexů se také vychází ze stavby orgánů a ústrojí, tkání, zjištění a řešení podstaty problému a regenerace.

 

Zastavme se u komplexů na důležité problémy organismu

Protialergický komplex

Co nám zajišťuje:

  • Obnovuje rovnováhu v alergické oblasti.
  • Rychle poskytuje úlevu.
  • Udržuje vitalitu bez návykovosti.
  • Stimuluje obranyschopnost organismu.

Při řešení problémů s alergií si musíme uvědomit podstatu problému: očista jater a ledvin, odplísnění organismu, očista střeva zvýšení protialergické složky.

Které prostředky nám to zajišťují: očistu jater jalovec, ostropestřec a žito, odplísnění penízovka, žampion, zvýšení protialergické složky černý rybíz. Na očistu střeva využijeme prostředky Zelený jíl a Enterosgel.

U všech alergií a ekzémů si musíme uvědomit, že řešení je dlouhodobá záležitost a vyplatí se vydržet.

 

Komplex při borelióze

Hlavním prostředkem při řešení tohoto problému je topol – pupeny, pomáhá tělu bojovat s borelií. Dále si musíme uvědomit skutečnost, že jsou vždy při této nemoci napadena játra a z toho plyne velká únava. Zde můžeme využít jalovec, ostropestřec a další. Také problémy pohybového aparátu jsou většinou spojeny s borelií. Tady využijeme olši, borovici, vinnou révu. Při problémech nervového ústrojí je nutno zařadit bělotrn, javor babyku či třezalku. Takto řešíme nejen problémy, ale i následky.

 

Komplex při problémech jater a žlučníku

Zde si musíme uvědomit, zda na problémech může mít svůj podíl infekce bakteriální a virová. Užitečné je zde zařadit topol a eleuterokok, které by mohly některé druhy infekcí likvidovat.

Řešení problému nám může zabezpečit ostropestřec, měsíček, regeneraci pak gemmoterapeutika z jalovce, rozmarýnu a žita.

 

Komplex močového ústrojí

Zajišťuje nám očistu, regeneraci celého ústrojí. Využijeme především lichořeřišnici na likvidaci bakterií, dále brusinky, mochyni židovskou, kotvičník na zlepšení činnosti. Vřes a olši na regeneraci tkání.

  

Komplex na řešení dýchacího a lymfatického systému

Při řešení těchto problémů se zaměříme především na infekce. Prostředkem první volby je žampion, přírodní antibiotikum na dýchací cesty. Celkovou regeneraci dýchacích cest a sliznic pomáhá zabezpečit černý rybíz. Na rýmy a záněty vedlejších dutin může pomoci růže, habr či olše. Jestliže jsou dolní cesty zasaženy rozedmou, pak může pomocí líska.

 

Gemmoterapie pro muže

Je potěšitelné, že jsou pupeny i pro hormonální posilu mužského organismu. Na prvním místě je to kotvičník, který je uveden jako hlavní bylinný prostředek na podporu potence, dále dub, sekvoj a maralí kořen. Prostatické problémy řeší tinktura z vrbky a gemmoterapeutikum z olše. Je téměř neuvěřitelné, že tyto bylinky pomáhají při velkém problému dneška – sterilitě.

 

Gemmoterapie pro ženy

Při řešení gynekologických problémů se musíme především zaměřit na očistu, odplísnění, posléze na dodání ženských hormonů. Tyto nám dodají pupeny ptačího jeřábu, měsíčku a maliníku. Při řešení specifických gynekologických problémů, např. cyst, myomů přidáváme eleuterokok, jeřáb oskeruše a brusinku, u klimakteria doplníme např. jmelím a třezalkou.

 

Protože není bylina, aby na něco nebyla, a naopak většinu zdravotních problémů můžeme řešit, když ne bylinou nebo pupenem, tak sestavou z nich. 

Mgr. Jarmila Podhorná jako první v České republice začala vyrábět gemmoterapeutika a hlavně svou další činností, přednáškami, články, rozhlasovými i televizními pořady se je snažila dostat do podvědomí občanů ČR i SR. Přednáší široké veřejnosti i odborníkům (lékařům). Propagovala dvakrát gemmoterapeutika i na celosvětovém kongresu na Jaltě.