Jak se ubránit depresím

Dnešní doba je na jedince značně náročná, a to se projevuje vznikem různých nervových a psychických poruch. Vždy je třeba se zaměřit na možnou příčinu vzniklého problému a ten se snažit řešit. Stres je zejména v dnešní době údělem mnoha lidí, přičemž jeho vliv je často podceňován. Působí totiž nejen na organismus, ale i na osobnost každého člověka.

Bylinky jsou na všechny problémy spjaté s neurotickým způsobem dnešního života výjimečné svým působením. Jejich výhodou je, že nemají vedlejší účinky, dají se s chemickými léky kombinovat, navíc mnohdy dokážou negativní účinky léčby farmaky účinně likvidovat.

Kterými bylinnými prostředky můžeme psychické a nervové problémy ovlivnit

Mezi nejlepší bylinné harmonizátory patří eleuterokok ostnitý, neboli čertův kořen. Působí jako adaptogen a harmonizátor, čili zvyšuje obranyschopnost organismu proti účinkům stresu. Zlepšuje prokrvení mozku, ovlivňuje projevy neurastenie, vedení vzruchu nervovými vlákny. Používá se při přepracovanosti, stavech slabosti a vyčerpání.

Dalším účinným prostředkem je bakopa drobnolistá, rostlina tropů a subtropů. Je silným antioxidantem, zlepšuje paměť a schopnost učit se. Zvyšuje duševní výkonnost a posiluje činnost mozku. Užívá se při nespavosti, únavě, neklidu, stresu, Parkinsonově a Alzheimerově chorobě, při nervovém vyčerpání.

Z bylin rostoucích v našem pásmu můžeme použít třezalku tečkovanou. Je to bylinka první volby při úzkosti, neklidu, psychickém vypětí, neurastenii, panickém syndromu či lehčích depresích. Je vhodná při rehabilitaci po mozkových příhodách, je též základní bylinou při léčbě sklerózy multiplex. Musíme si však uvědomit, že ji mnohdy nemůžeme současně používat s antidepresivy a v letních měsících může při slunečním záření vyvolat zarudnutí kůže.

K podpoře činnosti nervových a mozkových center můžeme využít bělotrn kulatohlavý, který pomáhá organismu při regeneraci nervového vlákna. K sedativnímu působení na organismus se často využívá kozlík lékařský. Tlumí stavy vzrušení, nervozitu, úzkosti a duševní napětí. Ve vyšších dávkách působí jako hypnotikum. Ovlivňuje srdeční neurózu a působí též spasmolyticky. Nervovou soustavu nejen uklidňuje, ale i posiluje. K nejlepším prostředkům se sedativním působením patří gemmoteraputikum z lípy. Je to výborný uklidňující prostředek. Působí jako anxiolytikum proti úzkosti a psychickému napětí. Tlumí též pocity svědění i bolesti nervového původu. Posiluje nervovou soustavu nejlépe v kombinaci s bělotrnem.

Jedním z léčebných prostředků z přírody, které lidé odedávna využívali, byly koupele z bylin. Výhodou této terapie je fakt, že je zde využito působení vody jako takové a zároveň léčebných vlastností použitých bylin. Vynikajícím prostředkem na zklidnění je koupel, která je složena z bylin se zklidňujícím působením, třezalky, levandule, meduňky, chmele a dalších. Pomáhá organismus zklidnit, zvládnout stresy a nabudit pro zvládnutí dnešní náročné doby. Vynikající je před spánkem, protože je pomáhá navozovat.

Čertův kořen - Eleuterokok (Eleutherococcus senticosus)

Čertův kořen neboli "sibiřský ženšen" je asi dvoumetrový keřík s hustě trnitými větvemi a složenými, pětičetnými, dlouze řapíkatými listy. Drobné květy vytváří kulovitá květenství s fialovými (prášníkové) a žlutými (pestíkové) květními plátky. Plodem je kulovitá peckovička o průměru kolem 8 mm, obsahující 2 až 7 pecek. Kvete na přelomu června a července a plody dozrávají na přelomu srpna a září.

Čertův kořen nemá příliš vyhraněné nároky na půdu, je náročnější na vodu a světlo. V našich klimatických podmínkách snáší zimní teploty bez problémů, rašící rostliny však mohou poškodit pozdní jarní mrazíky. Lze jej velmi dobře množit vegetativně. Jednou z možností jsou řízky, a to dřevité, které řežeme na samém počátku vegetace, nebo bylinné získávané koncem června. Lze také využít kořenových odkopků. Domovem Čertova kořene je Dálný východ, hlavně Přímořský a Chabarovský kraj a Amurská oblast Ruska, dále Korea, Japonsko a Čína. V našich klimatických podmínkách je možno jej pěstovat, nikdy však nezplaňuje.

Čertův kořen působí jako adaptogen a harmonizátor, což znamená, že nespecifickým způsobem zvyšuje obranyschopnost organismu proti účinkům stresu. Snižuje i odbourává krevní cholesterol a zpomaluje sklerotizaci cév. Má příznivý vliv na tvorbu enzymů a snižuje mírně hladinu krevního cukru. Podávání brání rozvoji nádorových metastáz, stimuluje protinádorovou aktivitu bílých krvinek, zmírňuje vnější projevy následků ozařování i celkově zlepšuje subjektivní i objektivní stav pacientů s onkologickým onemocněním. Snižuje toxicitu celé řady léků, zvyšuje odolnost organismu při protirakovinových léčebných postupech a má přímý vliv imunostimulační. Pozitivně působí na růst Ehrlichova karcinomu. Zlepšuje také prokrvení srdečního svalu, ale i mozku, takže vlastně slouží jako prevence proti ischémii myokardu a proti náhlým mozkovým příhodám. Ovlivňuje i projevy neurasténie, vedení vzruchu nervovými vlákny i ostrost vidění. Používá se při stavech slabosti, na doléčování infekčních chorob různého původu, na léčbu proti virům, při přepracovanosti, vyčerpání, v rekonvalescenci po operacích a po jiných těžkých chorobách.

Na olympijských hrách v roce 1980 byl Čertův kořen využíván ruskými atlety jako zdroj chininu. V Rusku se vyrábí tonizující nealkoholický nápoj "Eleuterokok", což je mandarinková limonáda doplněná výtažkem z Čertova kořene a lékořice.

Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)

Bakopa drobnolistá je 10 - 30 cm vysoká, plazivá a vytrvalá bylina z čeledi krtičníkovitých. Listy jsou vstřícné, obvejčité až vejčitě klínovité, dužnaté, 0,5 - 2,5 cm dlouhé a 3 - 8 mm široké. Květy vyrůstají zpravidla jednotlivě a jsou světle modré, výjimečně bílé se 4 - 5 korunními lístky. Plod je tobolka.

Rostlina je rozšířena v tropech a subtropech Afriky, Asie, Austrálie a Ameriky. V Asii je to především jižní Indie, kde se po 3 000 let využívá v ájurvédě pod názvem „brahmi“, což znamená kosmické vědění. Slouží k léčbě mužské i ženské neplodnosti a nyní také jako „mozkový nutrient“. Známa je i v Nepálu, na Srí Lance, v Číně, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu. Roste zde na vlhkých, bahnitých a zaplavovaných místech, často i v tekoucích vodách.

V našich klimatických podmínkách je bakopa drobnolistá jednoletou nebo pokojovou rostlinou s možností letnění. Pěstuje se v polostínu až na slunci na bažinaté půdě při teplotě 20 - 28 °C, a to jako kobercová rostlina nebo v závěsných nádobách. Velmi dobře se množí řízkováním asi 10 cm dlouhými lodyžními řízky, které snadno koření v nodech. Nať se sklízí v říjnu při teplotě do 30 °C ve stínu. Druh zároveň patří mezi významné akvarijní rostliny, neboť velmi dobře roste i ve vodě. V místech přirozeného rozšíření se někdy také používá jako listová zelenina, např. do salátů nebo polévek.

Droga je silným antioxidantem, zlepšuje paměť a schopnost učit se. Zvyšuje duševní výkonnost a posiluje činnost mozku. Užívá se při nespavosti, únavě, neklidu, ale také epilepsii, stresu, Parkinsonově a Alzheimerově chorobě. Vhodná je i při mozkových příhodách, nervovém vyčerpání, bronchitidě a astmatu. Léčí i kožní problémy, neboť stimuluje růst kůže, vlasů a nehtů. V poslední době se uvádějí i protinádorové vlastnosti. V čínské tradiční medicíně je považována za jangové tonikum užívané při impotenci a revmatismu. Dokonce se používá při obnově buněk mozku, které byly poničeny působením drog, zvyšuje syntézu proteinů a aktivitu v mozkových buňkách. Zklidňuje mysl a podporuje relaxaci, snižuje úzkost, neklid, působí proti nespavosti a senilitě. Zlepšuje výkon řeči a představivosti, zmírňuje nervové a duševní napětí. Má vynikající účinky na srdce. Snižuje krevní tlak, čistí krev.

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)

Třezalka tečkovaná je trvalka, která se hojně vyskytuje na slunných stráních, loukách, pastvinách a lesních pasekách, od nížiny do hor. Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati, tedy rozdrásat, rozpíchat, což se vztahuje k listům třezalky, které vypadají jako rozpíchané. Třezalka je též jednou z nejznámějších magických rostlin. Červenému barvivu, obsaženému v květech, se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy zuřivá a prostopášná Hérodiané, když ji přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina, připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku.

Předmětem sběru je kvetoucí nať, sbíraná po rozkvětu hned ráno, když sejde rosa. Třezalka je jedničkou mezi léčivými bylinami. Působí jako antibiotikum, podporuje látkovou výměnu, má silné protizánětlivé účinky. Lze použít také na ekzémy i jejich těžší formy. Po úrazech hlavy léčí poškozenou tkáň a odstraňuje otoky, léčí plíce, hlavně v kombinaci s pelyňkem černobýlem, slinivku břišní, a pokud nejsou příliš poškozena též játra. Léčí žaludek a dvanácterník, záněty, vředovou chorobu či žaludeční neurózu. Své uplatnění najde i v ledvinových protizánětlivých směsích. Působí jako mírné kardiotinikum, které je zcela netoxické. Pomáhá při těžkých, srdce ohrožujících chřipkách s arytmiemi a fibrilacemi. Uplatňuje se při úzkostech, neklidu, psychickém napětí, neurastenii, panickém syndromu a lehčích depresích. Je vhodná při rehabilitaci po mozkových příhodách, a to kombinovaně pitnou kúrou, pomocí obkladů a masáží třezalkovým olejem.

Třezalka, aplikována dlouhodobě a nepřerušovaně, je základní bylinnou léčby sklerózy multiplex. Zevně je vhodná k léčení ran, pomáhá při léčbě závratí, tlumí vnitřní krvácení a zlepšuje kvalitu cévních stěn. Pomáhá také v boji proti otylosti. Třezalka nám může pomoci při problémech s pohybovým ústrojím a páteří. Jednak vnitřním užíváním působí protizánětlivě a též tlumí bolestivé stavy. Jednoduchý a účinný prostředek na zklidnění těchto problémů je vyzkoušené použití třezalkového oleje.

Důkazem toho je mnohostranné využití maséry a léčiteli a pochvalné odezvy uživatelů. Člověku ležícímu na břichu nalejeme na prohlubeň kolem páteře vrstvičku třezalkového oleje a přikryjeme fólií nebo pergamenem asi na dobu 15 minut. Olej je nucený vsáknout do meziobratlových plotének, které uvolní nervy a nastává velká úleva.

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Kozlík lékařský je trvalka s přímou, rýhovanou, dutou lodyhou, dorůstající výšky přes jeden metr. Vstřícné listy jsou lichozpeřené, složené z 9 až 21 kopinatých, zubatých až celokrajných lístků. Květy jsou bílé nebo červenavé, sestavené v bohatý chocholíkatý hrozen vidlanovitého tvaru. Plodem je jednosemenná nažka. Oddenek je krátký, voňavý, s četnými kořínky.

Kozlík je nepříliš hojná rostlina vlhčích luk, lesů, potočních břehů a příkopů. Pro léčebné účely se pěstuje. Kozlík působí především jako mírně, ale účinné sedativum. Tlumí stavy vzrušení, nervozitu, úzkosti a duševní napětí. Ve vyšších dávkách působí jako hypnotikum. Velmi dobře ovlivňuje srdeční neurózu. Působí též spasmolyticky. Někteří autoři dovozují, že  nejen nervy uklidňuje, ale současně i posiluje. Oblíbený je uspávací tzv. Paiorův koktejl, který má následující složení. Vezmeme sklenici horkého mléka, dobře osladíme medem, podle závažnosti případu přidáme 1 až 3 čajové lžičky kozlíkové tinktury, dobře promícháme a velmi pomalu, po lžičkách nebo po doušcích vypijeme. Podává se nejlépe 35 dnů, zejména při poruchách spánku.

Lípa obecná (Tilia vulgaris)

Lípa obecná je strom s větévkami v mládí lysými. Čepele listů jsou široce vejčité, na bázi šikmo srdčité až skoro uťaté, pilovité, krátce zašpičatělé, na líci tmavozelené, na rubu bledší. Jde patrně o hybridní druh, tedy o křížence lípy velkolisté a lípy malolisté. Lípa je hojně pěstovaný strom, rozšířený v celé Evropě, občas zplaňující. Sbírá se lipový květ na počátku květu. Nejlépe je jej sbírat odpoledne mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. V lidovém léčitelství, ale i oficiální medicíně se lipový květ užívá od starověku až do současnosti.

Gemmoterapeutikum z lípy je výborný uklidňující prostředek. Působí jako anxiolytikum proti úzkosti a psychickému napětí. Lípa je vynikající potopudný prostředek s mírným účinkem uklidňujícím a současně močopudným, žlučopudným a spasmolytickým. Reguluje tvorbu žaludečních a střevních šťáv. Její podávání je plně namístě při chorobách z nachlazení, při křečových bolestech v oblasti trávicího ústrojí a močových cest, při narušené funkci žlučníku. Lipový čaj se podává často zcela samostatně, s citronem či s malinovou šťávou. Je také vhodný do čajových směsí.