Bylinky na podporu duševní harmonie a výkonnosti
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Bakopa drobnolistá je 10 - 30 cm vysoká, plazivá a vytrvalá bylina z čeledi krtičníkovitých. Listy jsou vstřícné, obvejčité až vejčitě klínovité, dužnaté, 0,5 - 2,5 cm dlouhé a 3 - 8 mm široké. Květy vyrůstají zpravidla jednotlivě a jsou světle modré, výjimečně bílé se 4 - 5 korunními lístky. Plod je tobolka.
Rostlina je rozšířena v tropech a subtropech Afriky, Asie, Austrálie a Ameriky. V Asii je to především jižní Indie, kde se po 3 000 let využívá v ájurvédě pod názvem „brahmi“, což znamená kosmické vědění. Slouží k léčbě mužské i ženské neplodnosti a nyní také jako „mozkový nutrient“. Známa je i v Nepálu, na Srí Lance, v Číně, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu. Roste zde na vlhkých, bahnitých a zaplavovaných místech, často i v tekoucích vodách.
V našich klimatických podmínkách je bakopa drobnolistá jednoletou nebo pokojovou rostlinou s možností letnění. Pěstuje se v polostínu až na slunci na bažinaté půdě při teplotě 20 - 28 °C, a to jako kobercová rostlina nebo v závěsných nádobách. Velmi dobře se množí řízkováním asi 10 cm dlouhými lodyžními řízky, které snadno koření v nodech. Nať se sklízí v říjnu při teplotě do 30 °C ve stínu. Druh zároveň patří mezi významné akvarijní rostliny, neboť velmi dobře roste i ve vodě. V místech přirozeného rozšíření se někdy také používá jako listová zelenina, např. do salátů nebo polévek.
Droga je silným antioxidantem, zlepšuje paměť a schopnost učit se. Zvyšuje duševní výkonnost a posiluje činnost mozku. Užívá se při nespavosti, únavě, neklidu, ale také epilepsii, stresu, Parkinsonově a Alzheimerově chorobě. Vhodná je i při mozkových příhodách, nervovém vyčerpání, bronchitidě a astmatu. Léčí i kožní problémy, neboť stimuluje růst kůže, vlasů a nehtů. V poslední době se uvádějí i protinádorové vlastnosti. V čínské tradiční medicíně je považována za jangové tonikum užívané při impotenci a revmatismu. Dokonce se používá při obnově buněk mozku, které byly poničeny působením drog, zvyšuje syntézu proteinů a aktivitu v mozkových buňkách. Zklidňuje mysl a podporuje relaxaci, snižuje úzkost, neklid, působí proti nespavosti a senilitě. Zlepšuje výkon řeči a představivosti, zmírňuje nervové a duševní napětí. Má vynikající účinky na srdce. Snižuje krevní tlak, čistí krev.
Eleuterokok (Eleutherococcus senticosus)
Čertův kořen neboli "sibiřský ženšen" je asi dvoumetrový keřík s hustě trnitými větvemi a složenými, pětičetnými, dlouze řapíkatými listy. Drobné květy vytváří kulovitá květenství s fialovými (prášníkové) a žlutými (pestíkové) květními plátky. Plodem je kulovitá peckovička o průměru kolem 8 mm, obsahující 2 až 7 pecek. Kvete na přelomu června a července a plody dozrávají na přelomu srpna a září.
Čertův kořen nemá příliš vyhraněné nároky na půdu, je náročnější na vodu a světlo. V našich klimatických podmínkách snáší zimní teploty bez problémů, rašící rostliny však mohou poškodit pozdní jarní mrazíky. Lze jej velmi dobře množit vegetativně. Jednou z možností jsou řízky, a to dřevité, které řežeme na samém počátku vegetace, nebo bylinné získávané koncem června. Lze také využít kořenových odkopků. Domovem Čertova kořene je Dálný východ, hlavně Přímořský a Chabarovský kraj a Amurská oblast Ruska, dále Korea, Japonsko a Čína. V našich klimatických podmínkách je možno jej pěstovat, nikdy však nezplaňuje.
Čertův kořen působí jako adaptogen a harmonizátor, což znamená, že nespecifickým způsobem zvyšuje obranyschopnost organismu proti účinkům stresu. Snižuje i odbourává krevní cholesterol a zpomaluje sklerotizaci cév. Má příznivý vliv na tvorbu enzymů a snižuje mírně hladinu krevního cukru. Podávání brání rozvoji nádorových metastáz, stimuluje protinádorovou aktivitu bílých krvinek, zmírňuje vnější projevy následků ozařování i celkově zlepšuje subjektivní i objektivní stav pacientů s onkologickým onemocněním. Snižuje toxicitu celé řady léků, zvyšuje odolnost organismu při protirakovinových léčebných postupech a má přímý vliv imunostimulační. Pozitivně působí na růst Ehrlichova karcinomu. Zlepšuje také prokrvení srdečního svalu, ale i mozku, takže vlastně slouží jako prevence proti ischémii myokardu a proti náhlým mozkovým příhodám. Ovlivňuje i projevy neurasténie, vedení vzruchu nervovými vlákny i ostrost vidění. Používá se při stavech slabosti, na doléčování infekčních chorob různého původu, na léčbu proti virům, při přepracovanosti, vyčerpání, v rekonvalescenci po operacích a po jiných těžkých chorobách.
Na olympijských hrách v roce 1980 byl Čertův kořen využíván ruskými atlety jako zdroj chininu. V Rusku se vyrábí tonizující nealkoholický nápoj "Eleuterokok", což je mandarinková limonáda doplněná výtažkem z Čertova kořene a lékořice.
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Kozlík lékařský je trvalka s přímou, rýhovanou, dutou lodyhou, dorůstající výšky přes jeden metr. Vstřícné listy jsou lichozpeřené, složené z 9 až 21 kopinatých, zubatých až celokrajných lístků. Květy jsou bílé nebo červenavé, sestavené v bohatý chocholíkatý hrozen vidlanovitého tvaru. Plodem je jednosemenná nažka. Oddenek je krátký, voňavý, s četnými kořínky.
Kozlík je nepříliš hojná rostlina vlhčích luk, lesů, potočních břehů a příkopů. Pro léčebné účely se pěstuje.
Kozlík působí především jako mírně, ale účinné sedativum. Tlumí stavy vzrušení, nervozitu, úzkosti a duševní napětí. Ve vyšších dávkách působí jako hypnotikum. Velmi dobře ovlivňuje srdeční neurózu. Působí též spasmolyticky. Někteří autoři dovozují, že nejen nervy uklidňuje, ale současně i posiluje.
Oblíbený je uspávací tzv. Paiorův koktejl, který má následující složení. Vezmeme sklenici horkého mléka, dobře osladíme medem, podle závažnosti případu přidáme 1 až 3 čajové lžičky kozlíkové tinktury, dobře promícháme a velmi pomalu, po lžičkách nebo po doušcích vypijeme. Podává se nejlépe 35 dnů, zejména při poruchách spánku.
Lípa obecná (Tilia vulgaris)
Lípa obecná je strom s větévkami v mládí lysými. Čepele listů jsou široce vejčité, na bázi šikmo srdčité až skoro uťaté, pilovité, krátce zašpičatělé, na líci tmavozelené, na rubu bledší. Jde patrně o hybridní druh, tedy o křížence lípy velkolisté a lípy malolisté. Lípa je hojně pěstovaný strom, rozšířený v celé Evropě, občas zplaňující.
Sbírá se lipový květ na počátku květu. Nejlépe je jej sbírat odpoledne mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. V lidovém léčitelství, ale i oficiální medicíně se lipový květ užívá od starověku až do současnosti.
Gemmoterapeutikum z lípy je výborný uklidňující prostředek. Působí jako anxiolytikum proti úzkosti a psychickému napětí. Lípa je vynikající potopudný prostředek s mírným účinkem uklidňujícím a současně močopudným, žlučopudným a spasmolytickým. Reguluje tvorbu žaludečních a střevních šťáv. Její podávání je plně namístě při chorobách z nachlazení, při křečových bolestech v oblasti trávicího ústrojí a močových cest, při narušené funkci žlučníku.
Lipový čaj se podává často zcela samostatně, s citronem či s malinovou šťávou. Je také vhodný do čajových směsí.
Z odezev našich uživatelů:
… právě dobírám kúru, kterou jste mi předepsala (Cedof, kozlík, pelargonie, šišák, lípa) na úpravu spánku. Musím Vám opět moc poděkovat, spánek se mi velice pěkně upravil během braní bylinek. Přestala jsem se probouzet během noci a daří se mi krásně i večer usnout…
… před půl rokem jsem přestala užívat antipsychotikum, protože jsem v 16 letech měla deprese, ze kterých jsem se vyléčila a dnes neužívám nic. Hned po vysazení jsem si u Vás objednala bělotrn, lípu a břízu. Dobrala jsem to asi koncem května. Myslím, že to opravdu pomohlo. Jsem šťastná, že jsem zdravá a že nemusím brát antidepresivum…
… začal jsem užívat speciální tinkturu z pupenů lípy, neboť po prodělané infekční mononukleóze a zánětu prostaty jsem začal trpět pocity úzkosti, psychického a svalového napětí, slabou depresí a z toho pramenících fobií a strachů. Během užívání lípy už vše zmizelo a cítím se velice dobře…