Cukrovka neboli diabetes patří mezi takzvané civilizační choroby. Jedná se o poruchu přeměny glukózy, která zaviní zvýšenou koncentraci cukru v krvi a narušení metabolismu bílkovin, tuků a glykoproteinů. V důsledku tohoto vznikají chorobné změny v drobných cévách a nervových vláknech. Příčin této nemoci může být hned několik – onemocnění slinivky, dědičnost, poškození nadledvinek, štítné žlázy a pohlavních orgánu nebo také úraz. Příznakem, že nás tato choroba postihla, může být velká žízeň, odvodňování organismu a s tím související úbytek hmotnosti, oslabení organismu, aceton v moči, neostrost zraku a mnohé další.
Dieta a role tuků
Lidem se zanedbanou cukrovkou hrozí infarkt myokardu, syndrom diabetické nohy či poškození oční sítnice vedoucí až ke slepotě. Toto onemocnění ohrožuje především lidi s vyšší tělesnou hmotností. Nejdůležitějším léčebným opatřením je dieta a podávání inzulínu. Dietu, která z podstatné části kopíruje zásady zdravého životního stylu, není dobré podceňovat. Cukrovka je záležitostí zpracování tuku a ne cukru. Slinivka zpracovává v těle tuky a touto činností nutí nemocný orgán k činnosti a ještě více jej poškozuje. Je proto doporučováno omezit tuky na minimální možné množství a konzumovat jen tuky Omega 3. Tyto tuky najdeme např. v rybím tuku, mořských rybách, ale také v dýňovém semínku, olivovém oleji či avokádu. Měli bychom se vyvarovat skupině tuků Omega 6, kde řadíme veškerý živočišný tuk jako maso, mléko a vejce.
Pohyb jako součást léčby
Velice důležitá je fyzická aktivita, protože pravidelný pohyb, ať už formou pracovních činností, procházek na čerstvém vzduchu nebo mírného cvičení, přispívá ke spalování přebytečné energie a snižování hladiny cukru v krvi. Kromě toho podporuje správnou funkci srdce a cév, zlepšuje metabolismus tuků a bílkovin a posiluje svaly i klouby. Pravidelný pohyb je zároveň nenásilným a přirozeným prostředkem hubnutí, který pomáhá udržet optimální tělesnou hmotnost, zvyšuje vitalitu a snižuje riziko komplikací spojených s cukrovkou. Navíc podporuje uvolňování endorfinů, což zlepšuje náladu, snižuje stres a motivuje k dodržování zdravého životního stylu.
Jako prevence tohoto onemocnění je doporučování dodržovat vhodnou a pravidelnou stravu s dostatkem zeleniny. Zvýšit fyzickou aktivitu na čerstvém vzduchu (procházky, cvičení) a udržovat si normální tělesnou hmotnost. Samozřejmostí je nekouřit a nepít alkohol ve velké míře.
Jak příroda může pomoci při cukrovce
Pomoc při léčbě cukrovky můžeme také najít v rostlinné říši. V roce 1550 př. n. l. slavný Ebersův papyrus radil léčit cukrovku pomocí celozrnné pšenice s vysokým obsahem vlákniny. Během staletí se na léčení cukrovky předepisovalo více než 400 rostlin. V Evropě, Asii a na Středním východě je již dlouho oblíbeným lékem syrová cibule (nebo vařená) a česnek. V Číně je to ženšen. V Iráku léčí cukrovku ječným chlebem. V Evropě pak pomocí běžných jedlých hub.
Penízovka sametonohá
Penízovka sametonohá je houba původem z Japonska, Číny a Koreje, dnes se vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule od září během podzimu a zimy. Roste v trsech na listnatých stromech, jako jsou javor, jeřáb, lípa, bříza, olše či habr. Díky jemné ovocné chuti je oblíbená v japonské kuchyni pod názvem enoki a používá se také v dalších východoasijských kuchyních. Houba je bohatá na vitamíny skupiny B, niacin, kyselinu pantothenovou, minerály jako fosfor, železo a měď, aminokyseliny a vlákninu, což z ní činí cenný zdroj živin.
Penízovka je přírodním prostředkem podporujícím správnou funkci slinivky, zároveň čistí a odplísňuje organismus. Ve spojení s dalšími rostlinnými prostředky, jako je borůvka podporující využití přirozeného inzulinu a ořešák královský, který také přispívá k regeneraci slinivky, může pomoci ke snížení hladiny cukru v krvi a zlepšení celkového metabolismu. Výtažky z těchto rostlin v lihových tinkturách podporují regeneraci slinivky a cév, čímž přírodně přispívají k lepší rovnováze organismu.
Borůvka černá
Borůvkové keříky dorůstají výšky až 40 cm, mají střídavé, vejčité listy a modročerné bobule, které zrají od července do září. Sbírají se listy od června do září nebo plně zralé plody. Listy obsahují glukokininy (myrtilin) a třísloviny, proto se používají na čaj při slabé cukrovce, žaludečních potížích, průjmech či zánětech močových cest; zevně mohou pomáhat při kožních onemocněních. Plody obsahují antioxidanty, vitamíny, minerály a bioflavonoidy, podporují imunitu, zrak, snižují hladinu cholesterolu a tuků, napomáhají hubnutí a mají uklidňující účinek. Tinktura z pupenů borůvky zlepšuje využití přirozeného inzulinu a podporuje regeneraci zrakového nervu a cévních stěn.
Artyčok
Artyčok je teplomilná víceletá rostlina, příbuzná bodláku, s lodyhou přesahující jeden metr. Přízemní listy rostou v růžici, jsou střídavé, velké a šťavnaté, plodem je nažka. Daří se mu zejména v teplejších oblastech vhodných pro pěstování vinné révy. Z původního planého artyčoku byly vyšlechtěny dva typy kulturních rostlin: klasický artyčok pěstovaný pro jedlé květní úbory a kardus neboli španělský artyčok, u něhož se konzumují stonky a listy.
Tinktura z artyčoku patří k nejlepším přírodním prostředkům pro podporu činnosti jater a žlučníku. Zvyšuje tvorbu žluči, podporuje detoxikační procesy v játrech a napomáhá vylučování škodlivin močí. Snižuje hladinu krevního cukru, čímž se stává vhodným doplňkem při diabetu, a díky protialergickému účinku se používá při kožních problémech, například ekzému. Celkově zlepšuje trávení, podporuje redukci tělesné hmotnosti a pozitivně působí při astmatu a revmatismu.