Cukrovka neboli diabetes patří mezi takzvané civilizační choroby. Jedná se o poruchu přeměny glukózy, která zaviní zvýšenou koncentraci cukru v krvi a narušení metabolismu bílkovin, tuků a glykoproteinů. V důsledku tohoto vznikají chorobné změny v drobných cévách a nervových vláknech. Příčin této nemoci může být hned několik – onemocnění slinivky, dědičnost, poškození nadledvinek, štítné žlázy a pohlavních orgánu nebo také úraz. Příznakem, že nás tato choroba postihla, může být velká žízeň, odvodňování organismu a s tím související úbytek hmotnosti, oslabení organismu, aceton v moči, neostrost zraku a mnohé další.
Důležitá je životospráva
Lidem se zanedbanou cukrovkou hrozí infarkt myokardu, syndrom diabetické nohy či poškození oční sítnice vedoucí až ke slepotě. Toto onemocnění se častěji rozvíjí u lidí s nadváhou nebo obezitou a u osob s nízkou pohybovou aktivitou. Podstatou diabetu 2. typu je inzulínová rezistence, tedy stav, kdy buňky těla nedokážou správně reagovat na inzulín a glukóza tak zůstává v krvi. Nejdůležitějším léčebným opatřením je úprava stravy, zvýšení pohybové aktivity a podle potřeby také medikace či podávání inzulínu. Dietu, která kopíruje zásady zdravého životního stylu, není vhodné podceňovat. Doporučuje se omezit především nadměrný příjem jednoduchých cukrů a průmyslově zpracovaných potravin, dbát na dostatek vlákniny, kvalitních bílkovin a vhodných tuků. Prospěšné jsou nenasycené mastné kyseliny (Omega-3), které najdeme v mořských rybách, lněných či dýňových semínkách, olivovém oleji nebo avokádu. Naopak je vhodné omezit nadbytek nasycených a průmyslově zpracovaných tuků, které zvyšují riziko kardiovaskulárních komplikací.
Pohyb jako součást léčby
Velice důležitá je fyzická aktivita, protože pravidelný pohyb, ať už formou pracovních činností, procházek na čerstvém vzduchu nebo mírného cvičení, přispívá ke spalování přebytečné energie a snižování hladiny cukru v krvi. Kromě toho podporuje správnou funkci srdce a cév, zlepšuje metabolismus tuků a bílkovin a posiluje svaly i klouby. Pravidelný pohyb je zároveň nenásilným a přirozeným prostředkem hubnutí, který pomáhá udržet optimální tělesnou hmotnost, zvyšuje vitalitu a snižuje riziko komplikací spojených s cukrovkou. Navíc podporuje uvolňování endorfinů, což zlepšuje náladu, snižuje stres a motivuje k dodržování zdravého životního stylu.
Jako prevence tohoto onemocnění je doporučování dodržovat vhodnou a pravidelnou stravu s dostatkem zeleniny. Zvýšit fyzickou aktivitu na čerstvém vzduchu (procházky, cvičení) a udržovat si normální tělesnou hmotnost. Samozřejmostí je nekouřit a nepít alkohol ve velké míře.
Jak příroda může pomoci při cukrovce
Pomoc při léčbě cukrovky můžeme také najít v rostlinné říši. V roce 1550 př. n. l. slavný Ebersův papyrus radil léčit cukrovku pomocí celozrnné pšenice s vysokým obsahem vlákniny. Během staletí se na léčení cukrovky předepisovalo více než 400 rostlin. V Evropě, Asii a na Středním východě je již dlouho oblíbeným lékem syrová cibule (nebo vařená) a česnek. V Číně je to ženšen. V Iráku léčí cukrovku ječným chlebem. V Evropě pak pomocí běžných jedlých hub.
Penízovka sametonohá
Penízovka sametonohá je houba původem z Japonska, Číny a Koreje, dnes se vyskytuje v mírném pásmu severní polokoule od září během podzimu a zimy. Roste v trsech na listnatých stromech, jako jsou javor, jeřáb, lípa, bříza, olše či habr. Díky jemné ovocné chuti je oblíbená v japonské kuchyni pod názvem enoki a používá se také v dalších východoasijských kuchyních. Houba je bohatá na vitamíny skupiny B, niacin, kyselinu pantothenovou, minerály jako fosfor, železo a měď, aminokyseliny a vlákninu, což z ní činí cenný zdroj živin.
Penízovka je přírodním prostředkem podporujícím správnou funkci slinivky, zároveň čistí a odplísňuje organismus. Ve spojení s dalšími rostlinnými prostředky, jako je borůvka podporující využití přirozeného inzulinu a ořešák královský, který také přispívá k regeneraci slinivky, může pomoci ke snížení hladiny cukru v krvi a zlepšení celkového metabolismu. Výtažky z těchto rostlin v lihových tinkturách podporují regeneraci slinivky a cév, čímž přírodně přispívají k lepší rovnováze organismu.
Borůvka černá
Borůvkové keříky dorůstají výšky až 40 cm, mají střídavé, vejčité listy a modročerné bobule, které zrají od července do září. Sbírají se listy od června do září nebo plně zralé plody. Listy obsahují glukokininy (myrtilin) a třísloviny, proto se používají na čaj při slabé cukrovce, žaludečních potížích, průjmech či zánětech močových cest; zevně mohou pomáhat při kožních onemocněních. Plody obsahují antioxidanty, vitamíny, minerály a bioflavonoidy, podporují imunitu, zrak, snižují hladinu cholesterolu a tuků, napomáhají hubnutí a mají uklidňující účinek. Tinktura z pupenů borůvky zlepšuje využití přirozeného inzulinu a podporuje regeneraci zrakového nervu a cévních stěn.
Artyčok
Artyčok je teplomilná víceletá rostlina, příbuzná bodláku, s lodyhou přesahující jeden metr. Přízemní listy rostou v růžici, jsou střídavé, velké a šťavnaté, plodem je nažka. Daří se mu zejména v teplejších oblastech vhodných pro pěstování vinné révy. Z původního planého artyčoku byly vyšlechtěny dva typy kulturních rostlin: klasický artyčok pěstovaný pro jedlé květní úbory a kardus neboli španělský artyčok, u něhož se konzumují stonky a listy.
Tinktura z artyčoku patří k nejlepším přírodním prostředkům pro podporu činnosti jater a žlučníku. Zvyšuje tvorbu žluči, podporuje detoxikační procesy v játrech a napomáhá vylučování škodlivin močí. Napomáhá snižování hladiny krevního cukru, čímž se stává vhodným doplňkem při diabetu, a díky protialergickému účinku se používá při kožních problémech, například ekzému. Celkově zlepšuje trávení, podporuje redukci tělesné hmotnosti a pozitivně působí při astmatu a revmatismu.